×
Patnáctiletý úkaz Matěj Švancer se nebojí. Na lyžích ani při shánění sponzorů

Patnáctiletý úkaz Matěj Švancer se nebojí. Na lyžích ani při shánění sponzorů

03.09.2019

Freestylový lyžař Matěj Švancer platí za jednu z největších současných nadějí tohoto sportu. Už v 15 letech dokázal vyhrát dva závody Evropského poháru dospělých a po famózní sezóně vzhlíží k těm nejvyšším cílům. Navíc si s sebou nese zajímavý příběh světoběžníka rozkročeného mezi Českem a Rakouskem.

Při jeho jízdě se tají dech. Patnáctiletý kudrnatý klučina se pustí ze svahu a s naprostou samozřejmostí vystřihne několik triků, při nichž se často ocitá vzhůru nohama. A že třeba ve vzduchu ztratí lyži? Žádný problém, přistane na jedné a bezpečně dojede.

Vždyť má patnáctiletý Matěj Švancer za sebou průpravu klasického sjezdaře, odkud před necelými dvěma lety přešel na freestyle. A udělal dobře. Ve svém juniorském věku už dokázal vyhrát dva závody Evropského poháru dospělých, celkově skončil v hodnocení jak Big Airu, tak slopestylu na druhém místě. Na závěr sezóny si pak připsal skvělé čtvrté místo na mistrovství světa juniorů ve švédském Kläpenu.

„Vítězství na Evropském poháru si strašně cením. Na tom mistrovství světa je to sice mnohem lepší výsledek, protože tam byli rideři z celého světa, ale zase je to čtvrté místo. Medaili nemám. Skoro víc mi proto přijde ten Evropák,“ hodnotí Švancer.

Výsledek z šampionátu v Kläpenu znamená, že si Švancer vyjel jmenovitou nominaci na mládežnickou olympiádu 2020 ve švýcarském Lausanne, navíc s sebou díky kvótě vytáhne jednoho dalšího českého závodníka. Do toho se Matěj těší na svůj první Světový pohár v Big Airu, mohl by jím být už podzimní závod v italské Modeně.

Pokud zdraví a nadšení vydrží, nereálné nejsou ani myšlenky na olympiádu v roce 2022, kdy se hry konají v Pekingu. „V Číně? To to nemohli dát někam blíž?“ povzdechne si Švancer.

Otázkou zůstává, v jakém „dresu“ by pod pěti kruhy nastoupil. Kromě České republiky má totiž o tento super talent zájem i Rakousko, kde Švancer s rodinou žije. Nadcházející sezóna tak pro něj může být poslední s českou vlaječkou na závodním oděvu.

„Nejde o žádné spory s českým svazem, ale čistě o logistické řešení rodinné situace. Matěj sice pochází z Čech, jako lyžař se ale ‚narodil‘ v Rakousku,“ říká závodníkův otec Jan Švancer. Celá rodina již několik let bydlí v městečku Kaprun pod stejnojmenným ledovcem, tedy v lyžařském ráji.

Matěj navštěvuje nedaleké gymnázium specializované na lyžaře, to mu poskytuje vhodné zázemí. V předsezóně a sezóně se čtyři dny trénuje, dva dny je na programu studium. V mimosezóně je pak škola 6 dní v týdnu. Učení, které podobně jako na vysoké škole probíhá formou skript, si mladí sportovci vozí i na závody, neboť' nároky na studijní výsledky jsou vysoké. Na denní studium je navázán také každodenní tréninkový program, včetně přípravy v mimosezóně.

„Je náročné skloubit takový program v Rakousku s fungováním s českou reprezentací. Česká strana se snaží, trenér Pepé Kalenský byl letos s Matějem v Kläpenu na mistrovství světa, skvěle ho podpořil, ale technicky to prostě nejde dát dohromady. A protože Matěj chce do budoucna žít v Rakousku, cesta vede tímto směrem,“ přibližuje situaci Švancer senior.

Pokud by v budoucnu závodil za lyžařskou velmoc Rakousko, bude mít kolem sebe pochopitelně těžší konkurenci. „V Rakousku jsou 3 až 4 kluci, se kterými se bude muset popasovat, jestliže tam bude chtít. Což ho ale může i výkonnostně posunout,“ dodává Švancerův otec.

Zatím jsou to ale pouze spekulace, neboť není jisté, zda Rakušané udělí mladému freestyle lyžaři občanství nutné k reprezentaci. Pokud by se tak stalo, jednalo by se o velký unikát. Vždyť z rakouského národního týmu spíše lyžaři pro velkou konkurenci odcházejí. Švancer by byl jedním z mála, kdo nabral opačný směr. „Jenom malí lidé mají malé cíle,“ říká mladý závodník.

Toto své motto potvrdil Švancer i tím, že jako vůbec první Čech skočil na lyžích tzv. triple cork, navíc teprve ve 14 letech. „Zařadil se tak mezi velmi málo freestylistů, kteří tento trik v tak raném věku dokázali. Trik zahrnuje triple cork 10 a 14, triple backflip, triple frontflip, nosebutter triple cork a switch triple cork. Je to hodně unikátní,“ upřesňuje trenér české juniorské reprezentace Josef Kalenský.

Freestyle je uvolněnější a zábavnější

Odvaha Matěje Švancera se ale projevuje i mimo snowparky. Třeba když se zakoukal do lyžařských brýlí rakouské startupové značky Naked Optics a firmě sám napsal, zda by jej nepodpořila. Odpověď byla překvapivě kladná a spolupráce trvá dodnes. Stejně tak si navzdory svému mládí „vydupal“ i podporu od švýcarské firmy Faction, která jej nyní zásobuje lyžemi. Česká firma Snowpanic dodává další potřebný „hardware“.

„Za sezónu spotřebuje klidně desatery lyže. Jeho rekord jsou zničené lyže po třetí jízdě,“ směje se Švancer senior a jedním dechem dodává, že i přes dobrou materiální podporu se pro rodiče jedná o drahého koníčka.

Matěj Švancer je ve světě zimních sportů úkazem i proto, že ve své disciplíně dosáhl na špičkovou úroveň za méně než dva roky. „Hlavně šlo o to, že mě normální lyžování přestalo bavit. Lidi nebyli zas tak pohodoví. Tak jsem se rozhodl, že ze srandy budu dělat freestyle, skákat mě vždy bavilo. Po závodech jsme šli do snowparku, nic pořádného jsme nedělali, ale užívali jsme si to. Tak jsem se pak rozhodl, že to budu dělat normálně. Víc a víc mě to bavilo a teď jsem tady,“ říká bezprostřední mladý závodník.

Ke změně přispělo i studium. Při přechodu na druhý stupeň se ve škole musel definitivně rozhodnout, zda zůstat u „klasiky“, nebo zvolit freestyle. „Matěj se nadechl, rozhodl a oznámil, že to bude freestyle. My jsme to vzali a udělali jsme dobře,“ vzpomíná dnes Švancerův otec.

Toho se nešlo nezeptat, jestli se o svou ratolest při skocích a divoké jízdě plné triků na různých překážkách nebojí.

„Po tréninku ze zimního lyžování se to dá vydržet, rozdíl mezi super-G a tímhle není tak velký. Pravda je, že v sjezdovém lyžování se padá do prostoru, který není na padání připravený. Je tam ochranná zóna, ale není to ono. Kdežto freeski parky jsou připravené na to, že tam někdo spadne. Asi to není tak nebezpečné, jak to vypadá. Přesto strach je, když se má otočit dvakrát třikrát přes hlavu. Samozřejmě pár návštěv nemocnic bylo, ale naštěstí nešlo nikdy o nic tak vážného,“ říká otec Matěje Švancera.

Samotný Švancer junior pak překvapí vlastní odpovědí: „Kdybych se měl bát, nemohl bych si ten sport užívat. Bojím se spíš některých triků, na které ještě nemám. Občas se ale stane, že mám takový neskákavý den. Najednou to vůbec nejde a myslím si, že přestanu skákat a radši budu doma hrát Playstation. Ale těch je naštěstí málo.“

Techniku, která mu podle vlastních slov chybí ke světové špičce, piloval mladý talent přes léto v banger parku v Rakousku, na vodní rampě, na suchu, ale také s mezinárodní partou ve Francii. Součástí skupiny mladých riderů byli kromě Švancera Finové, Rakušani a italská reprezentace se svým trenérem.

„Jedna věc jsou národní asociace, druhý práh toho sportu ale je, že vzniknou takové podobné skupiny bez hranic. Mají italsko-finsko-česko-rakouskou partičku, která si spolu jezdí. Točí i videa na Instagram a baví se. A když je člověk vidí, tak jsou spolu šťastní. To je na freestylu úžasné,“ uzavírá Jan Švancer.

Ať už bude nadějný freestylový lyžař Matěj Švancer v budoucnu závodit pod jakoukoliv vlajkou, o „skákavých dnech“ na něj bude dechberoucí pohled.



Skicross

Slopestyle

Aerials